Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Demokracie rozkvétá ....

28. 10. 2013 19:28:00
O volbách do poslanecké sněmovny i o našich soukromých. Kritika toho jak volíme a koho vlastně volíme.

Jako nadpis jsem zcela záměrně vybral začátek písně Karla Kryla, který v ní popisuje výsledek sametové revoluce – náš nový stát, naší demokracii. Je až k pláči, když se člověk vrátí zpět v čase, zhlédne na videu záběry lidí, kteří plní naděje cinkali klíčema na náměstí, a pak se zamyslí nad tím, jak to všechno nakonec dopadlo. Kryl to vystihl geniálně a přesně. Vzdálím se teď od typického chování typického Čecha a krom nadávání na poměry pokusím se, mimo své jiné nespisovatelské aktivity, napsat alespoň následující věty vybízející čtenáře k zamyšlení nad jeho volbou, svědomím a stavem našeho volebního systému. Čtenář budiž k mé blogerské prvotině milosrdný. Pokusím se být co nejvíce stručný a výstižný, proč psát dlouhé romány, pokud se dají myšlenky vyjádřit krátce a srozumitelně. Snad se mi to podaří.

O čem volby jsou, či spíše by být měly

Cílem voleb je vybrat naše zástupce, kteří za nás budou rozhodovat. Koneckonců, všichni tam sedět nemůžeme a i kdyby to bylo možné, trvalo by hodně dlouho, než bychom se na něčem dohodli – třeba jen na tom, o čem se bude vlastně hlasovat. Proč toto píšu? Každý člověk by si měl uvědomit, že by měl volit toho, kdo mu je názorově nejbližší. Někoho, kdo je mu co nejvíce podobný-protože jen takový volený zástupce bude zastávat přesně ty hodnoty, na kterých voliči záleží. Jen takový volený zástupce může kvalitně nahradit nemožnost přítomnosti voliče v poslanecké sněmovně. Zamysleme se nad tím. Děláme to tak? Kolik z nás? Kolik lidí zná osobní názory a postoje politiků na kandidátce, kolika z nás záleží na tom, aby vize a cíle voleného zástupce odpovídaly vizím a cílům daného voliče? Místo toho, abychom byli aktivní, necháme se kupovat předvolebními gulášky, koblihami a bůhví čím ještě, skoro jako ve starověku – chléb a hry. Necháme si slibovat hory a doly (s nadsázkou lze říci, že politické strany slibují v podstatě to stejné = prosperitu na věčné časy a blahobyt občana) bez toho, abychom si dali to úsilí a kriticky se zamysleli nad tím, co vlastně chceme a jak bychom toho chtěli dosáhnout.

O tom, jak peníze vládnou

Svět vrcholové politiky se příliš vzdálil občanu voliči. Vrcholné politiky dost často ani nezajímá, co si o nich volič myslí. Volič není ten, komu se zodpovídají. Hlavní je, že daný politik má své místo v poslanecké sněmovně. Nedělejme si iluze, peníze vládnou světu a věc se má obvykle takto: Bohatý podnikatel vyšvihne díky svým kontaktům a penězům politika do sedla a ten mu pak na oplátku dohodí nějakou tu předraženou státní zakázku a podobně. Podnikatel je spokojený, investice se mu vyplatila. Politik je poplatný ne voliči, ale kmotrovi, který stojí za ním: Cuius panem edo, illius carmina ego. Za peníze se dá dnes koupit všechno dokonce i volič. Některá uskupení dokonce šla tak daleko, že strany vznikly pomalu ze dne na den, byla do nic nalita obrovská peněžní síla a masírují voliče skrze propracovanou, drahou a tudíž i efektivní kampaň. Standardní praktiky reklamy a marketingu: Potřebujeme podíl na moci, co ti lidi vlastně chtějí slyšet? Kde je díra v „trhu“? Kdo bude náš cílový volič? Aha, jsou to tihle a jsou nespokojení s tím a tamtím, tak jim to slíbíme. Peníze pak zajistí, že tváře jsou vidět, hlasy jsou slyšet a volič s radostí volí, protože z úst politika zaznívá přesně to, co slyšet chce.

Kam dál?

Každý kdo kritizuje, měl by se alespoň pokusit nadhodit nějaké řešení, nějaké světlo na konci tunelu-byť by se nakonec ukázalo, že tudy cesta nevede. Tedy i já tak činím.

Kdo chce měnit svět, musí začít u sebe. To je totiž to jediné, s čím se dá efektivně pohnout. Pokud se více lidí pohne stejným směrem, ukáže se, že ono to přeci jenom jde.

Jsem pro to, aby každý z nás v sobě našel tolik zodpovědnosti, že si přečte volební programy bez předsudků a kriticky je zhodnotí. Přál bych si, aby lidé byli občansky činní a nečekali, až za ně kýžené změny udělá někdo jiný. Jsem pro to, aby byl vyvinut tlak na určení maximální částky, kterou lze zákonně utratit za reklamní, pardon, předvolební kampaň. Ta částka by měla být dostatečně nízká na to, aby měly šanci „předvést se“ i menší uskupení a aby tak konečně začalo záležet i na obsahu, nikoli jen formě. Jsem pro to, aby byla zakázána publikace jakýchkoli předvolebních průzkumů, protože ty jsou jen sprostou manipulací s voliči. Kolik z Vás „to nehodí“ straně blízké Vám idejemi, protože předvolební průzkum říká, že se tam stejně nedostanou? Jak by vypadaly výsledky, kdybychom volili neovlivněni, nevolili „menší zlo“? Vypadaly by přesně tak, jak by to mělo v demokratické společnosti být – plně by reflektovaly to, co bychom doopravdy chtěli.

Autor: Tomáš Chrudimský | pondělí 28.10.2013 19:28 | karma článku: 5.99 | přečteno: 323x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Martin Braun

Na okraj papežovy iniciativy

Rozruch vyvolala iniciativa Papeže, o které v pondělí informoval Vatikán. Vyrojilo se kolem ní spousta spekulací a poměrně logicky vyvolává zděšení.

23.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Vladimír Zeman

A ještě jedna o dotacích.

Jak jsou dotace z evropských strukturálních fondů pro malé a střední podnikatele, do 50 milionů základního jmění, ošidné, vidíme na kauze Čapí hnízdo. A přitom nebylo konáno nic proti ničemu.

23.8.2017 v 7:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Michael Pálka

Kdyby se hloupost mohla vznášet....

populární věta Dr.Strossmayera v podání Miloše Kopeckého.Jan Werich to vyjádřil jinak:"Kde blb, tam nebezpečno."

23.8.2017 v 3:33 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 403 | Diskuse

Libor Čermák

Stydím se za americké strhávače soch

Já jsem člověk, který jen kroutí hlavou nad tím, co v USA vyvádějí někteří tzv. "aktivisti". Strhávají tam sochy amerických velikánů. A to prý proto, že to údajně urážejí občany s jinou barvou kůží. Podle mého je to zvrácenost.

23.8.2017 v 0:01 | Karma článku: 25.62 | Přečteno: 432 |

Beata Krusic

Jednotlivosti- fascinující až do krajnosti

Každý jedinec je velkým neopakovatelným originálem. Baví mě sledovat detaily, drobnosti, jednotlivé nuance, které zdánlivě mohou vypadat docela bezvýznamné a přitom právě ony jsou tím, co utváří jistou atraktivitu a jedinečnost.

22.8.2017 v 21:42 | Karma článku: 4.68 | Přečteno: 154 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 491
Kdo jsem? Těžká otázka, v pravdě filozofická. Definuje nás povolání, jméno, zásluhy, cíle.... nebo něco jiného?

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.